ANGLICKÝ PARK
Původní barokní zámek byl po roce 1840 přestavován v
novogotickém slohu, jako rodové sídlo Rohanů. V těchto intencích byl knížetem
Kamilem Rohanem založen i nový zámecký park, uspořádaný na trojici hlavních
prostorových os, která se rozvíjí od parkového průčelí zámku. Centrální osa
parku je ukončena zdobným portikem vzdálené oranžerie a je celkově koncipována jako
široce rozvolněný luční průhled, lemovaný množstvím okrasných dřevin při
okrajích prostor ohraničujících bosketů povětšině místních porostů. Parkové
cesty navazující na příčné boční průhledy jsou vedeny v terénních prohlubních,
aby svými liniemi nerušily hladinu lučních ploch, z nichž vyčnívají jen osově
položené bazény s fontánami.
Unikátní příjezdová cesta lemovaná alejí
pyramidálních dubů, která pokračuje za branou dále do krajiny a je pohledově
ukončena věží kostela ve vzdálených Jenišovicích, tvoří druhou základní osu
parku. K ní přiléhá po pravé straně prostor bývalého arboreta a pěstebních ploch
s dnes již neexistujícími skleníky. Tento prostor je významný pro stále bohatou
sbírku vzácných dřevin, zejména mnohých kultivarů dubů a buků, z nichž za
nejvýznamnější lze pokládat červenolistý rohanský buk - Fagus silvatica_Rohanii_,
či stříhanolistý buk - Fagus sylvatica _Asplenifolia_. V současné době probíhá
aktualizace stavu dendrologické sbírky a její odborné ošetření dřevin, stejně
jako postupná výměna a doplňování dožívající dubové aleje.
Třetí osa parku se odvíjí v prostoru nalevo od
centrální louky, i když v současné době se vzhledem k mohutnosti převislých a
stříhanolistých buků pohledově téměř neuplatňuje. Je ukončena romantickou
stavbou Arturova hradu, umělé zříceniny, která je koncipována jako brána do krajiny
a optický přechod k dálkovým pohledům přes údolí řeky Mohelky.
Prostor v údolí je tvořen meandrujícím tokem
řeky a parkovou úpravou v jejím okolí. Prudké srázy mezi vlastním jádrem parku v
okolí zámku a údolními parkovými partiemi jsou protkány sítí cest a pěšin, při
kterých na výhodných terénních místech byly zbudovány vyhlídkové altány a
lavičky, lesní pramínky přiváděly vodu ke zdobným napajedlům. Obeliskem je
zdůrazněno místo, kde parkové pěšiny křižují hlavní cestu na hřbetu
svažujícím se do údolí Mohelky.
Pod Arturovým hradem nechybí ani romantická
podzemní chodba, kdysi využívaná jako jedna z parkových atrakcí, jako tajuplný
průchod na nečekaně se otvírající vyhlídkové prostranství vysoko nad řekou.
Jádro parku je dodnes obehnáno zdobným litinovým oplocením a
jako vstupy do parku slouží jednak kované litinové brány, v minulosti i tunel
ústící při budově bývalého hostince pod zámeckým svahem a spodní příjezdovou
cestou. V současné době se připravuje plán na obnovení této zaniklé spojnice mezi
vnitřní a vnější částí parku, v souvislosti s opravou havarijního stavu opěrné
zdi pod zámkem.
Přestože kníže Kamil Rohan byl vášnivým
botanikem a sběratelem a těžiště jeho zájmu spočívalo v úpravách zámeckého
parku a v bohatých dendrologických a botanických sbírkách, lze sledovat i stopy
záměrných krajinných úprav v celém širokém okolí Sychrova a přilehlých vesnic.
Krajina byla protkána alejemi lemujícími cesty rohanského panství, na významných
místech a uzlových bodech v krajině nalezneme drobné dominanty v podobě
stylizovaných rozcestníků a plastik. Se zřetlem na hlavní dominanty krajiny,
vzdálenou zříceninu hradu Trosky a skalní útvar Drábských světniček, byly
komponovány krajinné prostory a průhledy, včetně výsadeb masivních bosketů i
jednotlivých dřevin v lučních partiích krajiny směřující k řece Jizeře. Vodní
plochy byly opatřeny umělými ostrovy a břehovými porosty, celý krajinný obraz byl
umělecky ztvárňován a vyvážen. Celkový ráz krajiny byl pak podtržen i stylizací
hospodářských budov v krajině se pohledově uplatňujících.
V současné době dochází ke komplexní
rehabilitaci jádra sychrovského parku, obnovují se zaniklé průhledy a prostory,
ošetřují jednotlivé dřeviny a porosty, doplňuje se sortiment sbírkových dřevin a
probíhá obnova a ošetření alejí, rovněž i lipové aleje zvané Rohanka vně parku.
Podle již zpracovaných studíí dojde k obnově původního stavu prostoru
předzámčí, včetně přilehlého alpina. Postupně se přistupuje k obnově
zahradních zdí v prostoru u bývalé kuchyňské zahrady a k nutným opravám na
parkových stavbách, jako stylizovaná věž vodárny bývalého vodního systému,
vyhlídek, vstupní brány a v budoucnu i oranžerie.
Stručný seznam významnějších dřevin v parku:
Aktualizovaný a úplný seznam bude k dispozici v brzké době.
Tsuga canadensis, Abies nordmaniana, Abies grandis,
Ginkgo biloba, Abies cephalonica, Abies nobilis _Glauca_, Fagus silvatica 'Asplenifolia',
F.s.'Pendula', Pterocarya fraxinifolia, Platanus orientalis, Fagus silvatica
'Atropurpuraea', F.s.'Rohanii', Quercus macranthera, Liriodendron tulipifera, Pseudotsuga
menziesii, Quercus borealis, Q. coccinea, Q. languinosa, Q. prinus, Q. robur
'Albovariegata', Q. sessiliflora, Q. velutina, Q. alba, Q. confarta.
Jan Hendrych
Autor je externím spolupracovníkem Správy zámku Sychrov
Stavby nacházející se v zámeckém parku
Vodárenská věž
Je kruhového půdorysu z neomítnutého kamenného
zdiva. Z vnějšího pohledu je rozdělena na tři podlaží. Přízemí s mohutným
kamenným soklem odděluje vodorovný pás. Vchod tvoří železné dvoukřídlé dveře
se světlíkem ve tvaru lomeného oblouku. Vchod je přístupný po schodišti, jehož
zábradlí zdobí dvě mohutné koule. V prvním patře se nacházejí okénka ve tvaru
lomeného oblouku. Nad římsou je na konzolách vysazen širší nástavec z
neomítnutých cihel, který je členěn štukovými plochami na arkády ve tvaru
lomeného oblouku s vysokými úzkými okénky. Střecha je kuželovitá, uprostřed s
lucernou se stanovitou stříškou, která je zakončena praporcovitou korouhví. Tato
věž byla vybudována v roce 1891 podle projektu F. Vordrena. Byla nedílnou součástí
vodovodního systému v areálu zámku. V horní části věže se nachází mohutný
rezervovár na vodu, která se přečerpávala z říčky Mohelky a byla dále rozváděna
po parku.
Oranžerie
Oranžerie tvoří architektonickou dominantu
zámeckého parku a uzavírá středovou osu. Tato stavba stylově nezapadá do
gotizujícího charakteru sychrovského zámeckého areálu, protože je vybudována ve
stylu italské novorenesance. Byla realizována na základě projektu Josefa Pruvota,
který byl schválen knížetem Kamilem Rohanem roku 1852. Hlavní průčelí tvoří po
celé délce arkádová chodba, která je přístupná ze tří schodišť oválného
půdorysu. Všechna tři křídla jsou přístupná portiky, tvořenými jednou arkádou.
Zeď nad ní vrcholí trojúhelníkovitým štítem, který je kryt sedlovou střechou
podepřenou dřevěnými konzolami. Sloupy nesoucí arkády mají hladké dříky s
jednoduchou patkou a s vegetabilními hlavicemi. S těmito sloupy korespondují na
protilehlé stěně pilastry. Jednotlivé úseky arkád jsou zaklenuty křížovou
klenbou.
Arturův hrad
Ukončuje severovýchodní parkovou osu. Arturův
hrad bychom mohli charakterizovat jako umělou zříceninu. Kdy byla tato stavba postavena
je sporné, neboť objekt tohoto půdorysu se objevuje již na katastrální mapě z roku
1843 i z roku 1868. Dnešní podoba této stavby byla vytvořena podle projektu Josefa
Pruvota z roku 1876. Dříve se ovšem tato stavba nazývala "Alte Burg" (starý
hrad). Dnešní Arturův hrad se skládá ze dvou válcových věží, které jsou
spojené zdí s branou ve tvaru tudorského oblouku. Severovýchodní věž je širší a
nižší než její protějšek. Spodní část zpevňuje sokl s okrajem z kamenných
kvádrů. Tělo věží člení úzké lizény na svislá pole, která jsou střídavě
užší a širší. Vstupy do věží jsou ve tvaru lomených oblouků.
Rudolfova vyhlídka
Nachází se v severní části zámeckého parku a
otevírá se z ní nádherný pohled na okolní krajinu, které dominuje sychrovský
viadukt, který byl postaven v rámci výstavby liberecko – pardubické dráhy. V
pozadí je vidět Ještěd a hřebeny Jizerských hor. Vyhlídka byla vybudována na
počest pobytu korunního prince Rudolfa Habsburského dne 10. 07. 1871. Tvoří ji
cihlová balustráda zábradlí zakončena čtyřmi pískovcovými vázami. Ve středu
před balustrádou je předsunut sokl s tordovaným sloupem s vegetabilním dekorem
(břečťan), který ukončuje habsburská orlice. V roce 1922 bylo toto místo
přejmenováno na tzv. "Maria Hilfe". Sloup s orlicí byly v té době sejmuty a
na jejich místo byla umístěna busta Panny Marie. Jednalo se o poděkování Panně
Marii za záchranu života JUDr. Alaina Rohana a jeho těhotné ženy Margarety (roz.
Schönburg – Hartenstein) při automobilové havárii. Po skončení druhé světové
války byla busta Panny Marie sejmuta a odvezena neznámo kam. V dnešní době je
Rudolfově vyhlídce vrácena její původní funkce i podoba.
Kamenná pumpa
Je zajímavým doplňkem zámeckého parku.
Nachází se rovněž v severní části parku nedaleko od Rudolfovy vyhlídky. Pumpu
tvoří silný nízký pískovcový kmen stromu se stylizovanými břečťanovými listy
zakončený mohutnou korunou , kterou tvoří spleť větví a listoví.
Dřevěná chaloupka
zv. "Bauernhaus" je reprezentantem
rustikálního žánru v zámeckém parku. Jedná se o malý přízemní srub obdélného
půdorysu se sedlovou střechou.
Holubník
Je druhým rustikálním prvkem zámeckého parku.
Nachází se nedaleko severní části parkového průčelí. Je dřevěný se šindelovou
střechou.
Strážní domky
Dva strážní domky uzavírají
jihovýchodní osu zámeckého parku. Přesnou dobu jejich postavení neznáme. Objevují
se ovšem již na napě z roku 1843. Jedná se přízemní budovy čtvercového půdorysu,
které jsou řešeny zrcadlově. Jižní průčelí obou budov (je obráceno k lipové
aleji Rohanka) má uprostřed arkýř s jehlancovitou stříškou. Ostatní průčelí
domu jsou dvojosá. Střechy jsou valbové s jednoduchým komínem na hřebeni.
Čp. 7 – obytný dům
Tento dům je situován v jihozápadní části
zámeckého parku a sloužil jako dům ředitele zámeckého parku. V současné době
slouží jako bytová jednotka. Jednopatrový dům obdélného půdorysu má severní
průčelí (obráceno k Bertinu křídlu) pětiosé. V přízemí se nachází vstup do
domu zakončený sedlovou stříškou. Západní a východní průčelí jsou dvouosá.
Jižní strana je protažena o budovu kolny. Dům je omítnut červeně tónovanou
omítkou. Střecha je sedlová.
Kromě výše uvedených objektů se v parku
nachází pět bazénů, čínské jezírko, kamenné pítko pro ptáky a pískovcová
plastika Panny Marie Sedmibolestné u zámecké kaple. Zajímavým doplnkěm je i
litinový můstek u tzv. čínského jezírka, který byl vytvořen podle Pruvotova
návrhu po roce 1874. Atmosféru parku dokreslují i lavičky, které mají litinovou
kostru s motivy uschlého větvoví.
Areál parku je ohraničen litinovým plotem, který
tvoří svislé pruty zakončené hroty. V jižní části navazuje na plot ohradní zeď
s cimbuřím, která byla vybudována z lomového kamene a kvádrů. V místě dvou
zalomení zdi se nacházejí dvě bašty s půlkruhovým vchodem a klíčovou střílnou.
|
